Potravinové alergie

Potravinové alergie, spíše však mluvíme o potravinových intolerancích, označujeme jako sníženou nebo žádnou schopnost strávit určitý druh potravy (nebo její část). Intolerance potravin znamená z pohledu našeho těla nedostatek nebo úplnou absenci trávicích enzymů.

Mluvíme-li o absenci enzymů v souvislosti s intolerancí některého druhu potravy, mluvíme o trávicích enzymech. Tyto enzymy jsou látky produkované trávící soustavou a žlázami s vnitřní sekrecí. Nacházejí se např. ve slinách, žaludečních šťávách, žluči a sekretu vylučovaném slinivkou břišní nebo stěnou tenkého střeva, stejně jako dvanáctníku. Enzymy rozkládají jednotlivé složky potravin na menší prvky, které tělo posléze opět pomocí enzymatické činnosti dokáže využít ke stavbě těla a provozu buněčné činnosti. Jsou tak zcela zásadní v procesu trávení a zachování funkce všech životních procesů organismů.

Na rozdíl od potravinové alergie, není potravinová intolerance způsobena imunitní reakcí, ale metabolickou poruchou. Jedná se o nedostatek nebo úplnou absenci látek (zpravidla enzymů), které se podílejí na zpracování potraviny nebo její složky. Příkladem může být laktózová intolerance způsobená nedostatkem laktázy – enzymu štěpícího mléčný cukr nebo intolerance na lepek (gluten).

Jedny z nejčastějších potravinových intolerancí jsou:

  1. Intolerance na lepek
  2. Laktózová intolerance

Intolerance na lepek

Lepek je složen z komplexních peptidů, z nichž některé jsou toxické pro ty, kteří trpí citlivostí souvisejícími s lepkem. Symptomy vznikají kvůli deficienci enzymu, který ve většině lidí pracuje na rozkládání glutenových peptidů na neškodné a lehčeji stravitelné menší fragmenty.

Výskyt intolerance na lepek

Obrovskou skupinu tvoří lidé s různou úrovní intolerance na lepek. Do této skupiny patří alergické projevy či tzv. neceliakální glutenová senzitivita (NCGS). U těchto intolerancí mohou mít kromě lepku svůj vliv i další nestrávené vlákniny z obilovin.  Odhaduje se, že některý druh intolerance na lepek má přibližně 15 % lidí, což z pohledu ČR představuje až 1,5 mil. obyvatel.

Při přecitlivělosti na lepek z pšeničných obilovin (pšenice, žito, ječmen a oves) lze pečivo konzumovat, aniž by to nějak výrazně poškozovalo střeva. Ale netřeba to přehánět. Pokud se někdo rozhodne vyloučit ze stravy lepek, často se stává, že se za jeden či dva týdny začne cítit lépe. Zmírní se problémy s trávením, nadýmání je odrazu pryč, méně bolí hlava i klouby. Někteří lidé se najednou dokáží lépe soustředit, nebývají tak unavení a vyčerpaní. Přecitlivělost na lepek se začala podrobněji zkoumat teprve nedávno. V současnosti se diagnóza stanovuje podle toho, zda se příznaky při dodržování bezlepkové diety zlepší, přestože testy na celiakii jsou negativní. Při přecitlivělosti na lepek střevní klky nejsou zanícené ani jinak poškozené, ale pokud to náhodou přeženete s pečivem, imunitní systém se necítí příjemně. Propustnost střeva může být zvýšena jen přechodně. Stává se to po užívání antibiotik, při nadměrné konzumaci alkoholu nebo ve stresu. I tyto příčiny mohou vyvolat příznaky nesnášenlivosti lepku. Mnoho lidí také drží bezlepkovou dietu jen kvůli tomu, aby zhubli, cítili se lépe anebo aby dosahovali lepší výsledky ve sportu.

Skryté intolerance lepku, které se podle některých odborníků šíří jako epidemie, jsou důvodem, proč řada lidí po přestupu na bezlepkovou stravu obvykle zaznamená nejen úbytek na váze, ale celkově se začne cítit lépe.

Drtivá většina potravin s lepkem je základem z mouky – všechny druhy slaného pečiva a těstoviny. Dále koláče, buchty, dorty, sušenky, oplatky, částečně dokonce i čokoláda a některé uzeniny. Zvláště prospěšná může být bezlepková strava v případě, že se potřebujeme zbavit tuku na břiše. Lepek se totiž ukládá v tucích zejména v oblasti břicha. Je znám pojem „moučné břicho“. Pokud redukujeme váhu, je právě v této oblasti hubnutí nejtěžší. Při bezlepkovém stravování či zlepšeném trávení lepku se daří krásně vytvarovat i tyto partie.

Laktózová intolerance

Lidé trpící laktózovou intolerancí mají po konzumaci mléčných výrobků problémy se zažíváním, což často negativně ovlivňuje kvalitu života. Projevuje se celou řadu příznaků, mezi něž patří průjem, křeče v oblasti břicha nebo nadýmání. Lidé trpící laktózovou intolerancí mají sníženou funkci laktázy, enzymu potřebného k rozložení laktózy. Laktóza je mléčný cukr, který se nachází v mléčných produktech. Jedná se o disacharid, což znamená, že se skládá ze dvou molekul cukru. Z glukózy a z galaktózy. Enzym laktáza tyto dvě spojené molekuly cukru štěpí zpět na glukózu a galaktózu, které se následně mohou vstřebat zažívacím traktem do krve. Pokud je enzym laktáza neaktivní, mléčný cukr se zažívacím traktem nevstřebává do krve, ale pokračuje jím dále do následujících oddílů, kde působí zmíněné zažívací potíže.

Laktózová intolerance je tedy neschopnost vstřebávat laktózu, čili mléčný cukr. Je způsobena nižší aktivitou enzymu laktázy, která tento mléčný cukr rozkládá.

Existují dva druhy laktózové intolerance, z nichž každý má jinou příčinu:

Primární laktózová intolerance

Primární laktózová intolerance je velmi častá. Jde o snižování funkce enzymu laktázy, ke kterému dochází postupně s narůstajícím věkem. Tato forma nesnášenlivosti mléčného cukru je částečně dána geneticky. Její výskyt je v některých oblastech světa častější. Populační studie ukázaly, že touto intolerancí trpí 10-40 % Evropanů, 44 % Američanů a 80-100 % Asiatů a Afričanů.

Sekundární laktózová intolerance

Sekundární laktózová intolerance je vzácná. Je způsobena různými druhy onemocnění, jako je například celiakie (nesnášenlivost lepku) nebo infekcí.

Výskyt laktózové intolerance

Laktózová intolerance je velmi rozšířenou potravinovou intolerancí. Laktózová intolerance patří mezi poruchy zažívání způsobené poruchou vstřebávání laktózy.  Celosvětově postihuje až 75 % celkové populace. Laktózová intolerance (příp. laktózová nesnášenlivost, laktázová nedostatečnost, laktázová insuficience či deficience a hypolaktázie) je neschopnost organismu trávit a vstřebávat mléčný cukr. Přibližně 4 % (Dánsko) až 56 % (Itálie) evropské populace trpí poruchou vstřebávání laktózy.

V naší populaci se podle posledních průzkumů uvádí, že laktózovou intolerancí trpí až 20 % obyvatel.

Nejčastější projevy laktózové intolerance

  • Nadýmání
  • Břišní křeče
  • Plynatost
  • Průjem

Někteří lidé mají pocity nutkání na stolici, zvrací, trpí bolestmi břicha a zácpou. Průjem se dostavuje z toho důvodu, že nedochází ke vstřebání mléčného cukru do krve. Ten zůstává v trávicí trubici a osmoticky na ni působí, čímž se do trubice začne vstřebávat více krve a vzniklá stolice je průjmovitá.

Jakmile se jednou laktóza dostane do tlustého střeva, začíná být fermentována bakteriemi, které ji přeměňují na mastné kyseliny s krátkým řetězcem, a na plyn. Ten je příčinou plynatosti, flatulence (prdění) a bolestí.

Závažnost příznaků může být různá. Záleží na tom, kolik laktózy je vaše tělo schopno vstřebat a kolik jí sami přijímáte potravou.